Logopedická prevence

Logopedická prevence v naší MŠ je určena všem dětem

Špatná výslovnost dětí může být jednou z překážek, proč rodiče dítěte musí požádat o odklad školní docházky. Aby z tohoto důvodu bylo „odkladových" dětí co nejméně, se starají i učitelky naší mateřské školy.

Obsahem logopedických chvilek jsou:

• dechová cvičení
• artikulační cvičení
• nápodoba zvuků
• procvičování již vyvozených hlásek
• další aktivity: grafomotorika, hry na rozvoj sluchové a zrakové percepce, rozvoj rytmického cítění, fonematického sluchu, gramatické roviny jazyka

Cílem logochvilek je podpora přirozeného rozvoje řeči dětí, rozvoje řečových dovedností dětí, prevence vzniku vad řeči, případně odhalení možné poruchy či nesprávného vývoje řeči. V žádném případě se nejedná o nápravu hlásek, tu mohou provádět jen odborníci.

Učitelky MŠ pomáhají odhalit u dětí nedostatky, upozorňují či vyzývají rodiče ke včasné návštěvě odborníka. 

Avšak nemohou a ani nezodpovídají za celkový jazykový rozvoj dítěte. Největší a nezastupitelnou roli hraje od počátku života dítěte rodina a její přístup ke komunikaci. Nezapomeňte, že období řeči začíná již broukáním kojence a stojí na dobré kondici a správné hrubé motorice dítěte (tedy přirozeném pohybu -  chůzi, běhu, lezení...)

Zodpovědnost je vždy na straně rodičů!!!

Pravidla primární podpory dítěte v mateřské škole

• Umožnit dítěti s narušenou komunikační schop­ností vzdělávat se společně se zdravě komuni­kující populací dětí v běžné mateřské škole.
• Respektovat doporučení odborníků při rozví­jení komunikačních schopností dítěte.
• Regulovat emoční klima ve třídě tak, aby v ní nebyl křik, napětí a konflikty.
• Potlačovat negativismus dítěte ignorováním, neposilováním nežádoucích projevů; pokud však vyústí do porušování práv jiných osob, je třeba výchovně zasáhnout.
• Snažit se za každých okolností o vzájemné porozumění s dítětem, popř. použít systémy náhradní (alternativní) nebo podpůrné (aug­mentativní) komunikace podle doporučení logopeda.
• Usilovat o spokojenost dítěte a zmírňovat jeho adaptační, sociální či emoční problémy.
• Při rozvíjení osobnosti dítěte spolupracovat s rodiči a dalšími odborníky, tj. s pedago­gem, asistentem učitele, logopedem, spe­ciálním pedagogem, psychologem, lékařem apod. tak, aby jejich působení směřovalo ke stejným cílům.

Některé zásady pedagogické prevence

• Nenutit dítě mluvit výzvami typu: Řekni! Zopakuj!
• Nezesměšňovat dítě opakováním jeho chyb­ných výpovědí.
• Netrestat, nekritizovat a neupozorňovat dítě, že mluví špatně.
• Neopravovat ho, nevracet se, aby něco vyslovilo, zopakovalo, zodpovědělo správně.
• Nepřerušovat dítě při mluvení.
• Nevyčítat dítěti, že málo a špatně mluví.
• Nenutit dítě mechanicky opakovat předříká­vaná slova bez pochopení jejich obsahu.
• Nenutit dítě k řečovým projevům před cizími lidmi nebo při veřejném vystoupení, pokud samo nechce.
• Nevystavovat dítě komunikačním situacím, v nichž by selhalo nebo se cítilo neúspěšné.
• Nepodceňovat ani nepřeceňovat komuni­kační schopnosti dítěte.
• Nestresovat dítě nedostatkem času, netrpělivostí.
• Nezapojovat dítě do činností, které v něm vy­volávají strach a úzkost.
• Nevyvozovat u dítěte správnou výslov­nost narušené hlásky — to je v kompetenci logopeda